Výzva:
Vyrobit 3 umělecké předměty do 5 dní.
Řešení:
Konturová maska obličeje a dvě dlaně sevřené do špetky v životní velikosti. Vše z nerezové oceli, která objektům propůjčuje detailní a vysoce luxusní vzhled.
Impakt:
pro klienta: Možnost neomezené realizace kreativního záměru. Vznikly totiž umělecké artefakty, které jinak nelze vyrobit žádným běžným způsobem.
pro nás: Navržení a vyzkoušení nového typu podpor, které se snadno odstraňují.
pro obě strany: Zcela atypická zakázka a unikátní zkušenost, kdy strojaři a zlatníci společně vytvářejí umění.
Výsledek:
Včasné dodání uměleckých artefaktů z kovu a vítězství Zdeňka Vacka v kategorii nejlepší instalace na prestižní soutěži Designblok 21. A samozřejmě nepopsatelná hrdost a dojetí maminky Jitky.
Služba: Výroba koncových produktů
Materiály: Nerezová ocel 316L, Waterclear
Technologie: Direct Metal Laser Sintering (DMLS), Stereolitografie (SLA)
Post-processing: Odstranění podpor, Broušení a vyhlazení povrchu
2 týdny do začátku výstavy: Zdeněk přichází s vizí a příběhem
Úctu a lásku k ženě, která mu dala život, se rozhodl vyjádřit po svém. Zdeněk Vacek, vítěz Czech Grand Design za nejlepší šperky, nekoupil kytku ani čokoládu. Místo toho za námi přišel s velmi neobvyklou, ale zato zcela jasnou představou. Chce z nerezu vyrobit tvář a ruce své maminky v měřítku 1:1 a ozdobit je českými granáty.
„Mám rád, když se v mojí práci zrcadlí ruční řemeslo a současné technologie zároveň. V projektu
Jitka-PUK-3D-UPM bylo mým přáním futuristicky a přitom věrně zachytit rysy moji mámy Jitky při její práci na PUKu (mikrobodové svářečce k upevňování drahých kamenů) a vzdát jí hold za 8 let, kdy touto metodou zdobí šperky. Jedná se totiž o velmi pohlcující, bolestivý a na trpělivost neuvěřitelně náročný způsob šperkařského umění. Tvář a ruce Jitky pro mě symbolizují místa, kde se nejvíce odráží náročnost práce i poslání a ctnosti matky.
Tvář a ruce pod skenerem: Optická digitalizace mateřské esence
Na projektu jsme spolupracovali s kolegy z firmy 3Dees Industries, kteří pro Zdeňka zajistili skenování maminky Jitky pomocí 3D optického skeneru ATOS Q od firmy Carl Zeiss GOM Metrology.
Tato data mu pak posloužila pro algoritmické modelování v softwaru Grasshopper, ve kterém Zdeněk vytvářel digitální model pro tisk.
Ještě před samotnou výrobou jsme (s ohledem na zvolený materiál 316L) ve ONE3D masku i ruce optimálně zorientovali a použili pro ně jedinečný systém podpor. Tyto podpory musely svým tvarem, rozmístěním a strukturou každý komplexní díl nejen unést, ale zároveň z něj být co nejsnadněji odstranitelné během ručního post-processingu. To vše s nulovým dopadem na extrémně důležitý a delikátní aspekt celého díla – jeho vizuální stránku.
Máme 5 dní: Jak a z čeho budeme vyrábět?
Do samotné výstavy sice zbývalo ještě 14 dní, jenže my jsme museli veškerou přípravu a výrobu stihnout během jednoho pracovního týdne. Výroba totiž nebyla zdaleka posledním krokem k finální prezentaci dílů. Po výrobě bylo ještě nutné zvládnout transport, ruční post-processing, PUKování českými granáty a samotnou instalaci v prostorách konání výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu. To vše si už naštěstí vzali na starost šikovní zlatníci z týmu Zdeňka Vacka.
„Vzhledem k velkému časovému presu a nepřekročitelnému deadlinu jsme pro jistotu paralelně vyrobili díly i z fotopolymeru, abychom měli záložní variantu.“
doc. David Paloušek, expert na DMLS
Masku i ruce jsme tedy vyráběli jak z nerezové oceli 316L pomocí technologie DMLS,
tak i zároveň z fotopoylmeru Waterclear technologií SLA.
A jak velká tedy může být úcta k ženě a jak dlouho jí trvá vytvořit?
Správná odpověď: Nezměrná a celý život.
Nicméně ta, kterou se nám ve ONE3D podařilo vytvořit, měla následující parametry:
Maska a ruce včetně podpor z fotopolymeru:
- součet objemů dílů: 157 cm3
- délka výroby: 24 hodin
Maska a ruce včetně podpor z nerezové oceli:
- součet objemů dílů: 207 cm3
- délka výroby: 28 hodin
Výroba z kovu nakonec proběhla zcela hladce a vzhledem k tomu, jak dobře vypadaly i díly z plastu, rozhodl se Zdeněk pro svou instalaci na Designbloku využít kombinaci obou verzí.
Nerez, polymer, video, měď: Poroto, jen hleď
Zdeněk Vacek si je dobře vědom toho, že předmětem moderního umění není jen samotný umělecký objekt, ale i jeho aranžmá. Proto si dal velmi záležet na každém detailu své instalace.
Například informativní tabule, která obsahuje fakta o míře nasazení maminky (kolik trpělivosti, nehtů a hodiny strnulé práce ji to stálo), nemá daleko ke zlaté desce Voyageru.
Všechny informace jsou zde totiž precizně vyryty do měděné desky. Jeho doprovodné avantgardní video, pak můžete pro zajímavost srovnat s videem výše z naší produkce. Uvidíte, že ačkoli jde v obou případech o zachycení stejného procesu, uchopení rukou umělce a průmyslové firmy je mírně řečeno značně odlišné.
Není tedy divu, že Zdeněk Vacek u poroty s přehledem vyhrál cenu za nejlepší instalaci výstavy. A my jsme rádi, že jsme byli u toho. Promíchání světa technologií a umění byl pro nás vskutku povznášející zážitek.
Zvláštní poděkování patří Václavu Jiráskovi, který nám zařídil skvělé vzpomínky díky perfektním fotkám.
