Firemní kultura

Včely, slunce, koupání a 95 % recyklace. Vytváříme místo, kde je příroda rovnocenný partner

22. března 2022 Včely, slunce, koupání a 95 % recyklace. Vytváříme místo, kde je příroda rovnocenný partner

Minimum odpadu z výroby, fotovoltaika, biotop, zelená střecha nebo včelí úly.
Jak přistoupit k odpovědnosti vůči životnímu prostředí? Načerpejte inspiraci.

Aditivní odpady a jejich dopady

Žádná výroba se neobejde bez odpadu. Hlavním úkolem tedy je, abychom snižovali jeho množství a dopady. Proto, vše co můžeme, recyklujeme. Nejvíce v tomto směru vyniká plastový a kovový prášek, který k aditivní výrobě většinově využíváme.
Stačí totiž přimíchat nový prášek k již jednou použitému prášku a takto vzniklá směs má opět 100 % kvalitu pro další výrobu.

Níže v tabulce naleznete informace k jednotlivým technologiím. Technologie SLA a DMLS mají teoretickou odpadovost vyšší, jelikož využívají podpory, jejichž množství záleží na orientaci vyrobeného dílu. Odpad v podobě podpor ovšem následně recyklujeme.

Technologie Podíl nově přidaného materiálu Množství skutečného odpadu
SLS 50 % do 5 %
SLA 0 %* 5-20 %
MJF 20 % do 5 %
DMLS 0 % 5-20 %

*SLA pracuje místo prášku s tekutou pryskyřicí, kterou lze využít kompletně znovu bez nutnosti míchání.

U ostatních odpadů postupujeme standardně podle legislativy, která se pro firmy rok od roku zpřísňuje. Například v roce 2015 jsme museli třídit jen plast, papír, komunální odpad, výrobní odpad z otryskávání a lakování. Naproti tomu v roce 2022 jsme už téměř na 30 kategoriích odpadu. Mimo 15 kategorií (níže uvedených v tabulce), jde také o několik druhů odpadů z kovové výroby, stavební odpad, palety, dřevo, elektro odpad a nebo také všechny druhy tzv. osobních odpadů.

Právě dělení odpadů na osobní a firemní nám už trochu zavání byrokracií (stejný typ plastu rozdělený do různých košů se stejně na skládce ocitne opět spolu). Odpady se zabývá zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a vyhláška č. 8/2021 Sb. o katalogu odpadů.
Snažíme se však na tato opatření dívat vesměs pozitivně. Stojí za nimi snaha (alespoň v to věříme), být co nejohleduplnější k planetě a našemu životu. A to občas za úsilí navíc stojí.

Celkem u nás najdete přes 60 nádob, do kterých odpady pečlivě třídíme.

Náš odpad z kuchyně odváží bioplynka z nedalekého Rapotína, která z něj vyrábí bioplyn a certifikovaná hnojiva.

Energii raději z jádra Slunce, než jadernou

Náš současný energetický mix vypadá takto:

  • 49 % uhlí
  • 39 % jaderná energie
  • 8 % zemní plyn
  • 4 % obnovitelné zdroje

Optikou současné Green Deal rétoriky, kdy se jádro a plyn mají zařadit po bok obnovitelných zdrojů, lze vlastně říci, že 50 % naší energie je zelené. Naše svědomí i peněženka nám však velí zaměřit se do budoucna na nový cíl.

Chceme pokrýt 1200 m2, tedy přes 50 % našich střech, fotovoltaickými panely, tak aby nám vyrobily 100 % energie pro naši denní výrobu a ještě zbylo něco v bateriích a na zpětný prodej.

Kromě zdrojů energie řešíme aktivně také její využití. Například odpadní teplo z kompresorů využíváme k ohřevu vody. Dále také pro efektivnější a ekonomičtější nakládání s teplem přecházíme postupně z topným panelů na VRV systém (​​Variable Refrigerant Volume).
Ten nám umožňuje kromě distribuce tepla, také chlazení a zajišťuje menší tepelné ztráty, nižší spotřebu vstupní energie, plynulejší termoregulaci, automatickou práci s tlakem, hlídání teplotních výkyvů, úspornější provoz a rekuperaci. V neposlední řadě jsme získali, díky odstranění topných panelů ze stropů, prostor pro vytvoření světlíků a přivedli do výrobní haly více denního světla.

 

Až naprší do rybníčka

I když trávíme většinu času v kancelářích a výrobě, snažíme se kultivovat také nejbližší okolí budovy. Chceme se hlavně naučit chodit během pracovního dne víc ven a brzy si třeba i zaplavat v biotopu. S celým týmem ho budeme stavět podle návodů Davida Pagana Butlera.
Biotop bude naplněn dešťovou vodu, kterou zachycujeme ze střech o celkové ploše
2000 m2 do podzemní nádrže o objemu 80 m3.
Nejdůležitější svolení (v podobě důrazného tichého souhlasu) máme i od našeho Underwater CEO Karla, takže není na co čekat.

A co včely, mají kde med brát?

Umíte si představit, jak by vypadal svět bez včel? Tak třeba třetina veškeré zemědělské produkce by prakticky zmizela. Jak zásadní dopad by to mělo na obsah regálů našich supermarketů, nám před pár lety ukázala kampaň slovenského Tesca.

Abychom alespoň trochu přispěli k řešení tohoto celosvětového problému a také umožnili aktivně relaxovat našemu internímu expertovi na včely Honzovi Havelkovi, plánujeme v našem areálu provoz hned 3 úlů.

Včely si budou moci zaletět pro potravu např. i na zelenou střechu, která bude zabírat
40 % všech našich střešních ploch
. Najdou tam luční kvítí, traviny ale i pítka pro hmyz. V této střešní oáze klidu bude také dřevěný přístřešek, který poslouží našim zaměstnancům jako stinná pozorovatelna a místo k nabírání nových sil.

Na konci roku 2021 se nám podařilo získat 3 důležité ISO certifikáty o ochraně kvality, zaměstnanců a přírody. Teď „už jen“ pokračujeme dál v naší cestě.

Další články

Nenechte si uniknout aditivní novinky

Jednou za 3 měsíce aktuální články, nové případovky a zprávy z oboru.
Přihlaste se k odběru!

Translate »